194/1964 Sb.VYHLÁŠKAMinisterstva zdravotnictvíze dne 24. listopadu 1964o povinném hlášení živě a mrtvě narozeného plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 4 písm. b) zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči:
§ 1
Za účelem odborné kontroly péče o matku a dítě a stálého zlepšování této péče podléhá povinnému hlášení každé narození živého a mrtvého plodu, úmrtí dítěte do sedmi dnů po porodu a úmrtí matky.
§ 2
(1) Hlášením jsou povinni:
a) ve zdravotnickém zařízení, kde žena nebo dítě byly ošetřovány, vedoucí zdravotnického zařízení,
b) mimo zdravotnické zařízení lékař nebo ženská sestra, kteří byli události přítomni nebo se k ženě nebo k dítěti dodatečně dostavili.
(2) Není-li při ukončení těhotenství přítomna žádná z osob uvedených v předchozím odstavci, oznámí narození nebo úmrtí nejbližšímu zdravotnickému zařízení:
a) zletilá osoba, která v době narození nebo úmrtí žila se ženou nebo dítětem ve společné domácnosti, nebo ten, v jehož bytě nebo domě došlo k narození nebo k úmrtí, a nebo domovní důvěrník,
b) vedoucí veřejného ústavu (zařízení), v němž došlo k narození nebo úmrtí,
c) každý, kdo se o narození nebo úmrtí dověděl nebo nalezl odložené dítě, plod nebo mrtvolu matky a mohl podle okolností vědět, že oznámení nebylo dosud učiněno.
Na podkladě tohoto oznámení učiní vedoucí zdravotnického zařízení hlášení.
(3) Hlášení se podává výkonnému orgánu národního výboru pověřeného vedením matrik a okresnímu odborníkovi pro pediatrii.
§ 3
(1) Narození živého plodu je úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina (bez ohledu na délku těhotenství), jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
(2) Živě narozený plod se pro účely demografické statistiky považuje za živě narozené dítě.
§ 4
Narození mrtvého plodu je narození plodu, jehož úmrtí nastalo před vypuzením nebo vynětím z těla matčina (bez ohledu na délku těhotenství). Úmrtí je prokázáno tím, že plod nedýchá ani neprojevuje jinou známku života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva.
§ 5
Mrtvě narozené děti a děti zemřelé do sedmi dnů po porodu (v době kratší než 7x24 hodiny) se zahrnují do perinatální úmrtnosti *).
------------------------------------------------------------------
*) Perinatální úmrtnost je ukazatel počtu mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do 7 dnů po porodu na 1 000 živě narozených dětí.
§ 6
Úmrtí matky je úmrtí ženy, které nastalo v souvislosti s těhotenstvím, potratem, porodem nebo šestinedělím.
§ 7
Podrobnosti o způsobu zpracování a vyhodnocení hlášení podle § 1 a 2 upraví ministerstvo zdravotnictví směrnicemi.
§ 8
Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú.l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek a směrnice ministerstva zdravotnictví poř. č. 67/1959 Sb. směrnic pro NV, o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí do 10 dnů po porodu a úmrtí matek.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.
Náměstek ministra:
Jaroš v. r.
******************************************************************